Moji bývalí kolegové kanceláři říkají místo procitnutí a nových možností. Dělají si legraci a říkají „Pokud někdo chcete procitnout, nebo v životě něco vyřešit, nebo z této práce odejít, posaďte se na Pavči židli“ ?
Má první nástupkyně, to popisuje následovně „Co jsem se přestěhovala do tvé kanceláře, se začali dít věci. Už jsem najednou nebyla ta workoholička, co chodí večer domů, po večerech bouchá data do počítače, hlavně, aby byla mapa co nejdříve hotová“. Z káčátka se po čase vyloupla nádherná, sebevědomá labuť, která si uvědomuje svou ženskost a krásu. Tato žena nakonec odešla za svým štěstím. Našla si práci, kde ocení její pracovitost a mnoho dobrých nápadů. Nyní již zná svou cenu. Procitla a říká mi „Pavčo, nechávám to na sebe prostě působit a ono se vše co chci, prostě děje“.
Po jejím odchodu nastupuje další žena. V pátek jsme se viděly a ona mi říká „Pavčo, ta tvoje kancelář, je začarovaná. Jak jsem se do ní přestěhovala, začala jsem držet půsty, zdravou stravu, studovat čakry, astrální cestování. Najednou mi došlo, co je v životě důležité.“
Ptala, jsem se, jestli mám kancelář od mých energií vyčistit. Rázně mi odpověděla „ne, nic s tím nedělej“ ?
To je krásný důkaz toho, kam až sahá naše schopnost energiemi a emocemi měnit prostor, ovlivňovat lidi kolem sebe, působit na svůj život, naši Zemi, a dosáhnout kam až pomyslíme.
Pracovala jsem v této kanceláři asi 6 let a během té doby jsem v ní mimo jiné, čarovala pro sebe i ostatní, čarovala pro mé projekty, během té doby jsem také dělala půsty, několik let jsem byla vegetarián, učila se celostní medicínu, o energiích v našem těle i mimo něj, ke konci jsem si přála najít odvahu a začít na plný úvazek podnikat. Vidím, že dodnes tyto energie zůstávají v prostoru. A vidím také, že jej navštěvují přesně ti lidé, kteří to právě potřebují.
Děkuji za tento názorný a skoro hmatatelný důkaz 😉
Přidat komentář