Přemýšlela jsem nad tím, proč lidé tolik svým dětem zjednodušují život. Za každou cenu pro ně chtějí to nejlepší.
Jednoduchým důvodem může být určitá kompenzace toho, když už mají dospělí tolik práce a na děti tak málo času. Tak dětem přirozeně kompenzují láskyplný projev, zjednodušováním jejich života. A vyvíjení činností, které pak dospělci sami příliš nezvládají. Mají toho už prostě a jednoduše naloženo moc. A děti málo. Už to samo o sobě tvoří nerovnováhu. Pak se hroutí rodiče pod tíhou povinností a děti jsou nespokojené z nedostatku činnosti a pohybu.
Druhým faktorem je strach o děti.
Ať už se jedná o dovoz autem do školky, do školy, tak mají vše, na co si ukážou, vše jde tak lehce a jednoduše.
Postupně dochází k jejich fyzické destrukci, zkrácení svalů, které mají být protažené a na druhou stranu k povolení těch, které mají být zpevněné. A dále vlivu na jejich psychiku. Mnoha činnostmi dospělci ukazují, že je vše jednoduché získat a mít. Většinou už s dětmi nikdo nic nevyrábí, neopravuje, nechodí pěšky, nejede na čundr, nespí na zemi. Děti už tolik nechodí bosy a nelezou po stromech, jelikož je to nebezpečné.
Prosím ty, kdo čtou tyto mé řádky. Právě teď se zastavte a zamyslete se.
Zamyslete se, jaké to bylo, když jste byli dětmi. Jaké jste měli potřeby a co jste dělali. Co jste dělali po škole a o víkendu. Co vám rodiče dovolili. Kdy jste chodili domů.
Opravdu si myslíte, že život ve střední Evropě, je pro dítě opravdu tak nebezpečný. A že děti nemohou jít pěšky do školy, nemohou se autobusem dopravit přes celé město sami, nemohou jít po škole ven a nemohou na tréning běžet, nebo jít sami pěšky?
Jsme tou nejbezpečnější zemí na světě.
I za nás byli úchyláci v parku, tenkrát jsme se tomu smáli. A ve škole nás při tělocviku naučili tři kopy a hmaty, abychom se uměli bránit. Kdyby náhodou něco…
Na trénink jsem běžela a pak za tmy zpátky.
Do školy jsme si nesli svačinu zabalenou v ubrousku a pili vodu přímo z kohoutku.
Zkuste si to zjednodušit a naučte to své děti, ať netahají, tak těžké tašky do školy. A ještě mají dost pohybu. Ať se posílí jejich tělo a dobrá nálada.
Nechte je lézt po stromech a lítat v dešti venku. Budou mít správně pohyblivé lopatky a jistě nebudou mít deprese, jelikož pohyb rukou nad hlavu, pomáhá při depresi 😉 A ještě budou otužilé.
Dopřejte jim odpovědnost za jejich život a uvidíte, že se to vrátí jim a časem i Vám. Někdy je dobré, nechat je propadnout na dno, nebo ve škole a nechat je, aby se rozhodli co dál. Když nedokončí školu, tak je nechte, nechte je pracovat. Třeba si pak jednou školu dodělají. Co vy jen víte. Neprošlapávejte jim cestu. Až budou dospělé, nikdo jim cestu vyšlapávat nebude. Tak ať jsou připravené, silné a plné energie.
Pro lepší svět a spokojenost našich dětí ☺️
Přidat komentář