O čem matky nemluví, aneb jak si užít mateřství

Dokud jsem neměla dítě, měla jsem o mateřství velmi odlišné představy. Než je realita.

Věděla se, že se můj život úplně změní. Ale, že se budu někdy potýkat s tak beznadějnými stavy, jsem opravdu netušila. Velmi jsem se na našeho chlapečka těšila, byl splněným snem a mám ho nade vše ráda.

Ale někdy jsem vyčerpaná, cítím beznaděj a opuštění.

Ženy se často stydí mluvit o tom, jaké je to někdy těžké, ale prozatím s jakoukoliv matkou jsem o svých pocitech mluvila, potvrdila mi, že to také zažila.

Beznaděj, ztracení sebe sama, opuštění, strach, vztek, zlost …

Přemýšlela jsem nad tím, proč to tak je.

Proč to není jako z reklamy na mateřství, úsměv, láska, jednoduše šťastná rodina?

• Očekává se od nás příliš.
• Žijeme odděleně jeden od druhého.
• Jsme přeci na mateřské dovolené a musíme se starat 24 hodin denně až do dospělosti našich dětí a někdy i později. A nestaráme se jen o své děti, ale o chod domácnosti a celou svou rodinu. Chceme na výlet a cestovat. Chceme pro své děti to nejlepší.

Je však reálné to tak dělat. Proč indiáni a různé kmeny neřeší, to co západní matky?

Žijí totiž ve společenství a navzájem si pomáhají.  Zapojují své děti do běžného života. Nemusí si s nimi nikdo hrát, protože je kolem spousta dětí a hrají si spolu. Pomáhají s přípravou jídla a výrobou nástrojů, ad.

Západní rodiny žijí úplně jinak. V klíckách odděleni jeden od druhého, bez prarodičů. Každý má svůj život. Já s dítětem, manžel, babička, děda, sousedé, kamarádi, každý má svůj život. Dohromady nežijeme.

Naplánujeme si s kamarádkou akci, které většinou ani nevyjde, protože i ona má dítě a tisíce povinností.

Ženy nemají samy sebe, jelikož se plně oddají a někdy doslova obětují svému dítěti. A pak už neznají hranici, kde jsou ony a kde jejich děti. Cítí se ztraceny.

Jelikož jsou na nich děti plně závislé, ne na nikom jiném, jen na nich, mají pocit, že potřebují mít chvilku pro sebe, jen v tichu a klidu, být prostě samy.

A pak potřebují pohlídat děti, aby to mohly realizovat. Musí se z někým domluvit, aby se chvíli staral někdo jiný. Nic neplyne přirozeně a volně, muž přijde domů po práci a babičky a dědečkové mají svůj život. Všichni chtějí mít to své a odpočinout si.

Ženy jsou na dovolené a odpočívají přeci celý den a spí celou noc ?

Celé je to postavené na hlavu.

Společnost od žen vyžaduje vše. Ony to pak chtějí od se, dělají to a kolabují.

Co s tím i v západním světe? Nejsem žádná super matka, ale prozatím jsem přišla na pár věcí, které mi pomáhají, abych měla šťastný život se svou rodinou.

• Stále dělat co mám ráda a do toho zapojit své dítě.
• Mluvit o svých pocitech.
• Jít na chvíli dělat něco úplně sama a nechat děti tatínkovi. Oni to zvládnou, po svém a úplně v pohodě.
• Umět říci ne a vysvětlit proč.
• Když jsou děti větší zapojit je do přípravy oběda, večeře, úklidu.
• Přirozeně zapojit celou rodinu do péče o dítě.
• Zbavit se pocitu, že to musím udělat sama.
• Žít v určitém denním řádu, který je pro matku i dítě klidný a bezpečný.
• Zastavit se na bod tady a teď, hrát si a nemyslet na povinnosti.
• Naučit dítě, že je třeba oběd připravit, že nepřilítne z vesmíru a je třeba, aby se v tu dobu zabavilo a bylo trpělivé. Později pomohlo.
• Nechat odpovědnost na dítěti, musí zjistit, že spadne a že to bolí. Nechat ho udělat špatný krok. Nenést všechnu tu odpovědnost na svých bedrech, už tak tam toho leží až, až.
• Není třeba dítě zabavovat a pořád někam chodit, je možné se jednoduše zabavit doma, nebo před domem, na chalupě. Neplýtvat svou energií, vymýšlením programu pro děti, program je přeci všude kolem nás.
• Odpustit si své „chyby“, někdy křik a zlost. Jsme citlivé bytosti. Když jsme zahnány do kouta (nemáme energii), tak koušeme, škrábeme, či pláčeme. To je úplně normální.
• A jistě spousta dalších věcí ?

Vzkaz pro tatínky:

• Jste rodiči stejně jako maminky, i když jste byli celý den v práci.
• Zapojte se a pomáhejte.
• Vaše žena rozkvete a znovu budete mít šťastnou rodinou.

Vzkaz pro babičky a dědečky:

• Užijte si vaši následující generaci, dokud je to možné.
• Zapojte se do předávání moudrosti svým vnoučatům a užijte si je, dokud o to stojí.

Vzkaz pro matky:

• Jste všechny úžasné a nejlepší na světě.
• Děláte vše nejlépe, jak jen dokážete.
• Jste úžasné matky.

HLAVOU RODINY JE MATKA A OD NÍ SE VŠE ODVÍJÍ.

Zní to egoisticky, ale má zkušenost je taková, jsem-li spokojená já, je spokojená celá rodina…

Mějte se krásně a užívejte si mateřství plnými doušky.