Když máme v životě problémy, snažíme se je řešit. Někdo nemá partnera, někdo nemůže mít děti, někomu se narodí nemocné dítě. Znám mnoho příběhů. Ptáte se, proč zrovna já!
Nedávno mě navštívila klientka, které již několik let navštěvuje duchovní semináře, odbloky, konstelace. Nemá partnera, děti a cítí se osamělá. Ptala jsem se jí, jestli jí pomáhají semináře a odbloky, říkala, že je jí na chvilku lépe, ale stále se necítí být šťastná. Zjišťovaly jsme spolu, proč tomu tak je.
Velkou její představou bylo, že na sobě musí stále pracovat, stále se očišťovat. Myslím si, že touto samotnou představou v sobě vytváříme tlak. Tlak na sebe.
Sama jsem si prošla cestou učení, seminářů a odbloků. Ale pak najednou přišla doba, kdy jsem zjistila, že přijímám informace, ale stále nevím, kdo jsem, necítila jsem se úplně spokojená. Bylo mi o mnoho lépe, to opravdu ano. Zbavila jsem se fyzických problémů, bolestí zad, upravil se mi krevní tlak i hormonální systém. Začala jsem vnímat svět úplně z jiné perspektivy. Naučila se základy všeho, co nyní znám. Ale byl čas na to zjistit, kdo jsem a co mi dělá radost a také přijmout to, co se mi děje. Je to přeci moje cesta.
Myslím si, že to od těchto seminářů a terapií očekáváme, chceme najít sebe, přijmout se a tím také najít své štěstí. To je také mým posláním, abych učila a předávala těm, kteří o to mají zájem ?
Doporučila jsem mé klientce, aby si své víkendy naplnila příjemnými činnostmi a přitáhla si do života lidi, s nimiž bude moci víkendy prožít. Vyrazit na kolo, procházku, na výstavu, do kina, na dovolenou. Dále, aby si svou práci tolik nepouštěla k tělu a nebrala ji tak osobně. To byly dvě nejdůležitější věci, které z hlediska psychiky bylo třeba řešit.
Proč se tento příspěvek nazývá přijetí. Někdy chceme za každou cenu vyřešit, to že teď nemáme partnera. Ale co když ho tam opravdu teď nemáme, jelikož si máme užívat života jinak, máme vybranou jinou cestu, například prožít svůj čas s přáteli, nebo sám. Když potom stále odblokováváme a hledáme příčinu na konstelacích, proč stále nepřichází. A my při tom přicházíme o čas, kdy si můžeme užívat, jiné možnosti, které nám náš život nabízí. Nejsme zvyklí přijímat svůj osud, svůj život.
Víte, existuje něco vyššího, podle čeho se řídí náš život, vše si nejde naplánovat podle pravidel společnosti a svých představ.
Je možné si díky terapiím a odblokům vyčistit představy o partnerských vztazích, bloky na muže, či ženy, bloky na to žít v hojnosti. Ale přičarovat něco co tam není prozatím v plánu, to ještě na 100 % neumíme. Díky tomu co se nám v životě děje se každý učíme.
Přiznám se, že bych nechtěla přijít o své zkušenosti, které jsem prožila díky tomu co se mi v životě děje ?
Už nejsem bojovnicí sama se sebou.
Přijímám a učím se.
Přidat komentář